Důvod skenování duhovky je jasný. V porovnání s ostatními biometrickými identifikačními údaji (např. otisky prstů, geometrie ruky, geometrie obličeje, hlasové identifikaci nebo sítnicové biometrii) je totiž duhovka unikátní, stabilní systém, navíc dokonale chráněný uvnitř oka. Přestože je struktura a barva duhovky do značné míry dědičná, v detailech se u každého jedince, i u jednovaječných dvojčat, vždy liší, včetně stranových odlišností jednoho páru.
Jenže. Nemůže skenování duhovky zrak poškodit? „Na bezpečnost duhovkové autentizace se mě občas ptají i naši klienti. Ale obavy jsou v tomto případě zbytečné. Na stejném principu jsou založeny i vyšetřovací metody, které využíváme při laserových operacích očí. Zjistilo se, že fotografie duhovky funguje jako naprosto unikátní mapa, nebo chcete-li otisk prstu. Na základě dlouholetých výzkumů se například zjistilo, že vnitřní 2/3 duhovky se mění v korelaci s množstvím světla vstupujícím do oka, vnější 1/3 se prakticky nemění vůbec. Duhovka je tkáň, charakterizovaná svou strukturou, převládající barvou, střídáním různobarevných ploch, unikátních pigmentací apod.. Potřebné informace získáme na podkladě vysokého rozlišení snímací kamery. Takto získaná fotografie je v rámci vyšetření podrobena analýze a na jejím základě jsou určeny markanty, podobně jako například u otisku prstů. Tím nejen identifikujeme pacienta, ale například máme šanci zjistit, zda se oko nevychyluje z optimální osy, nebo dokonce nerotuje. Provádíme-li totiž laserový chirurgický zákrok, i sebemenší rotace oproti předpokládané pozici oka by mohla zhoršit pooperační výsledek. U sedícího pacienta získáme vstupní snímek a analýzou hlavní body na duhovce. Následně speciální program přímo v laserovém zařízení vyhodnotí rozdíl mezi snímkem pacienta ležícího pod operačním mikroskopem a snímkem původním. Dodatečnou úpravou dat je proveden zákrok přesně tam, kde má být proveden,“ vysvětluje Prim. MUDr. Petr Novák, hlavní chirurg Refrakčního Centra Praha.
Duhovka se nachází mezi rohovkou a nitrooční čočkou, je „barevnou“ částí oka, kterou je vidět a která nás dělí na modrooké, hnědooké, zelenooké... O tom, jakou barvu mají naše oči, rozhoduje především koncentrace pigmentu melaninu v oční duhovce. Tak například pokud duhovka obsahuje pigment na obou stranách, světlo vstupující do oka se odráží tak, že duhovka má hnědou barvu. V případě, kdy se na povrchu duhovky nenachází žádný pigment nebo jen ve velmi malém množství, světlo reaguje s šedými duhovkovými vlákny a duhovka tak získává modrou barvu.
Barvu očí může ovlivnit zdravotní stav, některá konkrétní onemocnění jako je například glaukom a dokonce i užívání léků. A stejně tak může zelený zákal nebo opakované záněty duhovky způsobit druhotné změny ve struktuře duhovky. „S ohledem na potřeby bezpečnosti se již dnes v některých zemích používá oční scan k identifikaci lidí. Výhodou scanu duhovky je, že se dá provést i při běžné šíři zornice a za běžného osvětlení v místnosti. Tím se liší například od scanu očního pozadí, který vyžaduje specifické podmínky - širší zornici. Při současném tempu zdokonalování technologií se z těchto metod může časem stát rutinní metoda identifikace...,“dodává Prim. MUDr. Petr Novák.
